Brbly, brbly...  

Upřímně řečeno, tohle olomoucké léto je dosti nevydařené. Po pěti letech je to poprvé, co je i pro mě Olmitz pustý, smutný a prázdný... Až na pár výjimek (rozuměj lidi, s kterými je člověk s to si povídat déle než hodinu) je to k nevydržení. Bohužel či bohudík (rozuměj jsou i světlé večery a dny) tady mám dost práce a někam odjet by nebylo dosti košér. A propos, ono přesunout se do Ostravy by asi taky nebyla výhra. Spát v jednom pokoji s mamčou - nevím, nějak na to nejsem, po 23 letech v samostatném pokoji. A hledat ztracené kamarády s utopeným telefonem by obnášelo, když už nic jiného, listování ve zlatých stránkách, kterými beztak nedisponuju.
Chci na výlet. Asi pojedu zítra do Plumlova na nějakou benefiční akci (Deep Purple Revival, Standova pubová kapela etc. - ňam ňam) se Standou. A snad i pořešíme jak s S-kem (vypadá to bledě, špatné vyhlídky mé a velké plány ODS a přebudování Ska na kongresové centrum)...budu virtuálně plakat asi...

Dnešní večer jsem mimo jiné zasvětil přemítání nad svými takzvanými rozchody a trápeními osob pohlaví opačného... a výsledek? Neschopnost být sám a závislost na sexu mi už poněkud dlouho znepříjemňují bytí. V podstatě nejsou jiné motivy pro zalétávání, úlety... a když už najdu smysluplný vztah, tohle všechno se v něm nutně odrazí a ve výsledku pobíhám a kličkuju zvráceněji než zajíc na tripu s (ne)vědomím, že tak proběhnu i kolem jiných problémů a záležitostí životních a pokud se zavčas nadechnu, uteču jim natolik, že už je ani neuvidím... Děcka, kurwa, kdo kdy řekl, že jsme děti 21. století? Že náš život bude fajn a lehkej, tatínek koupí, maminka uvaří, ale kam se hodnoty a sny vytratily, to už nikdo nepoví. Sežrat, vypít, zašukat, užít, oblíct, umřít... Tákže, vyhlašuju konkurz na výlet se vším všudy - spaní bez plánů, jízda vlakem bez cíle, nebe nad hlavou a mech pod ní (nebp nádražní lavička, případně dlažba)... Zájemci nechť se hlásí na ondrej.martinek@vkrabici.cz :)