Hele, voe, kde má život...  

Posted by endeek

Už jste někdy uvažovali, kolik toho člověk vydrží? Myslím fyzicky. Kde je hranice tatálního exhaustu a nakoliik a jak dlouho se dá překračovat. Nejhorší je, že mě to baví. Teď mě tak napadá, že jsem asi nahony (na Honovou) vzdálený realitě. Dřív jsem si utvářel mikrosvěty a dnes? Just the long kiss to goodbye... Nic, pesimismus nesvědčí nikomu, natož prostředí virtuálnímu. A jak se máte vy?

P.S. : bylo nebylo, něco se změnilo, den se ztrácí, noc se vrací, odložte karty, ukažte esa, ze země vzhůru na nebesa, bylo nebylo, všechno se změnilo, domov se ztrácí, nálada spací, kde padli andělé, zvracejí v kostele, kde hledat mám, co hledám sám, tam kde jsou otazníky, oázy, zeleň, fíky, moře je přesládlé, pohltí odpadlé.... vivat Guillaume :)

4 comments

poslední dobou docela dost často...je neuvěřitelný, kolik toho organismus je schopnej snést, ale otázka opravdu zní "jak dlouho ještě"?

jinak bych klidně byla i pro víc pesimismu - mám tak totiž pocit, že někdo (aspoň částečně) nahlíží na svět podobně jak já...a to je pocit dost vzácnej ;), všichni se totiž rádi tváří jako optimisti největší, a to je otrava

To je P.S. je vlastní výtvor? Jestli jo, tak ... Hezkýýýýý :)

vlastní, vlastní, jen proud slov vyřčeně nevyřčených
to nina: pesimismus je bída a děs, lepší zdravá skepse a realismus pokud to jde.. ztratíš-li kontakt s realitou a objektivním nejednostranným pohledem, řítíš se do náruče ztráty v sobě samé

ztracená jsem už dávno...

nemyslím ale, že by mi hrozila ztráta kontaktu s realitou, jen je ta realita prostě tak skličující, že...

Okomentovat

Endeek

Moje fotka
endeek
Olmitz a Ova City, Morava, Czechia
Zobrazit celý můj profil