Čas má v našich životech tu výsadu, že je nezkrotný, neběží podle toho jak chceme my sami, ale žije svým vlastním životem, bez ohledu na okolí, spoolečnost a dění v ní, je lhostejný, ale zároveň, což je při jeho aroganci sympatické přistupuje ke každému stejně. Zvykli jsme si dělit naše životy na úseky ohraničené právě časem, za sebou táhneme minulost, žijeme přítomností a někdy rádi, jindy naopak, koukáme do budoucna. To, co bylo, dokážeme už ovlivnit jen stěží (ač bychom často měnili rádi), současný život za to držíme pevně na uzdě a pro budoucnost nám bylo dáno plánování. Občas vyrazíme na trip mimo hranice času, jindy je čas naším drábem. Já osobně plánuju rád, špatně se vyrvnávám z minulostí a seč to jde, pokouším se užít si přítomnost. Někdy si tohle "přítomné žití a prožívání" stavím do pozice jakéhosi vnitřního imperativu. Myslím, že carpe diem má v mém životě své místo.

Bc. Ondřej Martínek

Vzdělání

• Ruština se zaměřením na hospodářsko-právní a turistickou oblast

od r. 2003 – 2006 Univerzita Palackého Olomouc, FF

• Žurnalistika, absolvent Bc. 1/2007

od r. 2003 – 2004 Univerzita Palackého Olomouc, FF

• Anglická – Ruská filologie

1995 – 2003 Gymnázium Čs. exilu 669, Ostrava - Poruba

• v letech 2001 – 2002 člen předsednictva občanského sdružení Okna

Znalost jazyků

Ruský, anglický jazyk (aktivně), polský, slovenský jazyk (pasivně), bulharský jazyk (začátečník)

Praxe

4 - 11 / 2008 S KLUB (ex AMC) OLOMOUC (www.sklub.cz)

• produkce, PR

9 / 2008 ECCE HOMO - sborník pro ČASP, HAD - časopis studentů LF UP

• sazba, layout

9 / 2007 - 1 / 2008 TUTOR s.r.o.

• lektor přípravného kurzu pro přijímací řízení na VŠ (žurnalistika)

8 / 2007, 8 / 2008 KUDY KAM - PRŮVODCE PRVÁKA PO UP

• redaktor, manažer projektu, PR, sazba

od 5 / 2007 WWW.VKRABICI.CZ a WWW.UPOL.INFO

• manažer projektu

10 / 2006 AEDUCA 2006 Festival vzdělávání dospělých

• sazba festivalového zpravodaje

9 / 2006 ACADEMIA FILM OLOMOUC 2005, 2006

• redaktor AFO INFO (festivalové noviny)

5 / 2006 UNIVERZITA PALACKÉHO OLOMOUC

• příprava publikace Průvodce prváka po UP KudyKam

4 / 2006 - 12 / 2007 SLŮNĚ s. r. o. – Jazyková škola

• lektor ruského jazyka

2005 – 2007 ŽURNÁL UP

• koordinace spolupráce s redakcí Heleny v krabici, přispěvatel

1 - 4 / 2006 KRAJSKÉ NOVINY (pro Východní Čechy)

• externí redaktor

od 2005 STUDENTI UP, o.s.

• předseda občanského sdružení Studenti UP

8 / 2005 THE EUROPEAN STUDENTS´ JOURNALISM CAMP 2005

• lektor na mezinárodním žurnalistickém campu, Bílá – Mezivodí

od 4 / 2005 HELENA V KRABICI - čtrnáctideník studentů UP

• šéfredaktor, sazba, PR a inzerce

2004 / 2005 TUTOR s.r.o.

• lektor přípravného kurzu pro přijímací řízení na VŠ (žurnalistika)

od 2004 HELENA V KRABICI - čtrnáctideník studentů UP

• vedoucí rubriky Kultura, sazba, PR

od 2002 – 2004 ŽURNALISTICKÉ WORKSHOPY (pro studenty ostravských SŠ)

• organizace žurnalistických workshopů pro studenty SŠ (2002 – 2004)

2000 – 2003 SCARABEUS - nezávislý studentský měsíčník

• redaktor a vedoucí rubriky Publicistika

2002 MF DNES Ostrava

• externí redaktor

2001 LETNÍ ŠKOLA ŽURNALISTIKY V PRAZE

• absolvent, konáno pod záštitou Open Society Fund a IJF, New York

Certifikáty a doklady

řidičský průkaz sk. B (r. 2001), absolvent Letní školy žurnalistiky (Praha, r. 2001)

Působnost v organizacích

o. s. Studenti UP (předseda), Unie studentů UP (předseda), Erasmus Student Network UP Olomouc (čestný člen), Syndikát novinářů ČR (člen do r. 2007), o. s. Okna (do r. 2002 člen představenstva)

Znalost software

MS Office, Internet, Adobe (Photoshop, InDesign, Illustrator...), redakční systémy, správa webových stránek (sklub.cz, vkrabici.cz, upol.info)

V pondělí 24. 11. 08 jsem byl oficiálně odejit z pozice produkčního S klubu. Důvody pro můj odchod by se daly ze strany zaměstnavatele Stanislava Holinky shrnout asi takto „nějak mi S klub stoupl do hlavy, jsem chudák a hajzl a okrádám S klub i pana Holinku“. Bohužel nemohu souhlasit ani z jedním z bodů a velmi mne mrzí, že tato situace nastala. Necítím se však zodpovědný za nic víc nebo míň než rozkvět klubu, kvalitní a pravidelný program, profesionální přístup k zaměstnancům, hostům i organizátorům akcí a celkové pozdvihnutí Sklubu na úroveň, které dosahoval před čtyřmi lety. Zároveň prohlašuji, že jsem nikdy neukradl ani korunu, ba naopak, mnohdy některé výdaje suportoval ze své kapsy. Po celou dobu mého působení jsem odváděl kvalitní a nadstandardní práci (denně 14–16 hodin práce pro klub). Bohužel jsem dojel na pověstný „střet s blbcem“. Můj odchod mě nemrzí ani tak z důvodu ztráty práce, jako z důvodu nasmlouvaných a domluvených akcí dopředu (cca 50 akcí) a nechtěnému přerušení spolupráce s jejich organizátory. Veškeré akce a kontakty budou předány panu Holinkovi a počínaje úterým 25. 11. 08 prosím všechny, aby své večírky, koncerty a jiné akce konzultovali jen a pouze s panem Holinkou (tel.: 602 136 678, e-mail: apetit@volny.cz). Doufám, že můj odchod nebude mít na organizaci akcí a klubu vliv. Avšak jak říká sám pan Holinka, nikdo není nenahraditelný, takže doufám i za vás, návštěvníky i organizátory, že vám bude pan Holinka stejně dobrým partnerem při organizaci vašich akcí, jako jsem byl já. Ještě jednou bych se rád omluvil všem, s nimiž jsem dané akce domlouval a zároveň děkuji všem za posledních 6 měsíců za spolupráci a mnohdy také za kamarádství, jež na základě této spolupráce vznikla. Rovněž se omlouvám za chyby v minulých organizacích a stejně tak za nedorozumění, kterých se nezvládnu vyvarovat ani já. A naposled, přeji S klubu (ex AMC) ať se mu daří i nadále, protože v mnoha ohledech lepší prostor v Olomouci není…

S pozdravem Ondra Martínek

Jako jako zjišťuju, že tady ten cár jedniček a nul je již delší dobu nepoznamenán písmem... nu, jsem ostuda asi. Jak se máte lidi? (za předpokladu, že se tady někdo občas objeví)....

Konečně! www.sklub.cz v novém hávu (nedodělky zatím tolerujte).

Tak třeba tady je ke stažení, kdyby vás to zajímalo, pro zájemce je však u mne připraven k osobnímu vyzvednutí...

PÁ 5. 9. DRUM UP
IM Cyber, Whipp of God (Golly vs UfO vs Spool @ mc Trchi), Shede, Paolo Mercy, ...

PÁ 12. 9. FLEGMATIK - WARM UP BUBBLES
Peppelino (HU), Pavel Krejdl, Jerry, Michael Scuberman, Dixent, Wexter, Pedro@Pablo

PO 15. 9. MEDICI PARTY

PÁ 19. 9. BREAKZ ATTACK VOL. 2
Romana (ext dust), Yadel (dvoikatroika), Cyrus (basstrike), Spam (basstrike), Reactiv (basstrike), Shmidoo (FM City) + VJ Supafly

PO 22. 9. SEMESTER START STUDENT PARTY

ÚT 23. 9. SEMESTER START STUDENT PARTY

ST 24. 9. WELCOME PARTY

ČT 25. 9. SEMESTER START STUDENT PARTY

SO 27. 9. BLACKBERRY DRUHÁ ŠANCE 8th USA EDITION

PO 29. 9. AFTER PARTY GAUDEAMUS IGITUR + BEK OFIS

ÚT 30. 9. STUDENT PARTY

ST 1. 10. LENKA DUSILOVÁ & THE BAND, JAMES HARRIES (GB) j.h.

PÁ 3. 10. D´n´B party

PO 6. 10. XAVIER BAUMAXA

ST 8. 10. STUDENT PARTY

ČT 9. 10. ROCK IT! koncert: TIBET (Brno)

PÁ 10. 10. HARD SESSION! koncert: Volant, Punk Floid + guest

PO 13. - 15. 10. NÁŠUP II.
festival studentských aktivit

ČT 16. 10. S-KO SKA NIGHT
Prague Ska Conspiracy + Tatroska

PÁ 17. 10. HARD SESSION
Tour-Banan-Ass: Demented Retarded (CZ), Attack of Rage (SK), Corpus Luteum (SK), Carnivora

SO 18. 10. BREAKZ ATTACK VOL. 3

ÚT 21. 10. SATO-SAN TO

ST 22. 10. STUDENT PARTY

PÁ 24. 10. EPILEPSIA II
Kamikaze stage: Bifidus Aktif, C.N.B., Rido, Shade aka Gasmask 71, B-Style, Jamauba, Ix-Tremist, Krop-@tko, Entire Remainder, Daffy + MC Ghandi
Second stage: Dino Velvet, Calm, Karbous, Jencl, Oli_N, Shamanix, Projekce VJ Darkflame & Darila (Psytech), 20 KW power sound, light show and laser show, go go dancer

PO 27. 10. HARD SESSION
Venefica, FouthFace, Flash the Readies, Ruplex, Marry Ann - koncert

ÚT 28. 10. ASOCIACE STUDENTŮ PEDAGOGIKY PARTY

ST 29. 10. STUDENT PARTY

ČT 30. 10. TY SYČÁCI

PÁ 31. 10. AMBIENCE
Toky (SK), Agent, Chris Sadler, Carrione aka Diesel Phunk, K.I.F.L.I, B.One.K., Ksandra, Carrasco, Adlet, B.UNQ!

SO 1. 11. STYLE 2 SKILLZ
Hip hop dance battle 3 vs 3, dancehall 1 vs 1, krump 1 vs 1

ST 5. 11. STUDENT PARTY

PÁ 7. 11. FLEGMATIK NEW STARS EDITION
Vortechtral (UK), Deeroy (HU), Ginger a Daho, Nois, B.UNQ! a XTR, Pedro@Pablo

SO 8. 11. DRUMSOUND (GB)

ST 12. 11. FRU FRU + STUDENT PARTY

ČT 13. 11. ČANKIŠOU

PÁ 14. 11. HARD SESSION
NVÚ, Houba, Zatrest, R.U.M. + lokálky

SO 15. 11. HOT BEATZ

ST 19. 11. STUDENT PARTY

ČT 20. 11. UDG + NO HEROES

PÁ 21. 11. 400ml Birthday Party (hip hop, dj + kapela)

SO 22. 11. HARD SESSION
Worm, metal

ST 26. 11. STUDENT PARTY

PÁ 28. 11. PIONEERS OF CZECHOSLOVAK MUSIC
Reeha, Kaisersoze, Pavel Krejdl, Alleki, Vj Kombajn

ST 3. 12. STUDENT PARTY

PÁ 5. 12. VOTCHI

SO 6. 12. AMC BATTLE VOL. 9
Další pokračování hip hop dance battlu pro začínající a mírně pokročilé tanečníky

ÚT 9. 12. STUDENT PARTY

ST 10. 12. 100°

PÁ 12. 12. HARD SESSION
Hazydecay, Atari Teror, Rattle Bucket, Satisfucktion - koncert

ST 17. 12. STUDENT PARTY
PÁ 19. 12. HOT BEATZ
PÁ 26. 12. EPILEPSIA III
PÁ 16. 1. BREAKZ ATTACK
PÁ 23. 1. ELEKTROSHOCK
PÁ 30. 1. CRACKENN D´N´B
PÁ 13. 2. ELEKTROSHOCK (SHROTEK 06)
SO 14. 2. FOR LIBERATION FEST
PÁ 20. 2. EPILEPSIA IV
SO 14. 3. HARD SESSION
SPS (křest DVD)

Generální úklid pokoje se sice změnil ve čtyřhodinový boj s nástrahami netušenými (jestli posunout plakát doleva...nebo doprava...). Zatímco jsem si zadělával na alergii zhrabováním prachu, Orsi umyl nádobí. Největší radost měl beztak z toho, že jsem vyčistil naše tři zrcadla (beztak jsem to dělal kvůli právě oné radosti). Prostě jsme naši pánskou domácnost opět povýšili. Včera společný nákup, tříhodinová partie šachu (opět s mou výhrou, a to trénuje na počítači, jerk), nějaký ten lahváč a opět zalomení na gauči u trpaslíka (myslím seriál!). A čím zakončit lahodně ležérní den, než přípravou faktur u piva s myšlenkou na to šestikilové kladivo, které zítra konečně vezmu do ruky a do rány v eskoidní zeď dám veškerý vztek (na sebe i jiné)... jupppí jej :) Beau jour...

Drink to drunk...
Alkoholové soiré jsou asi věku mému i rořnímu období vlastní, nic se však nemá přehánět. A já přehnal. Zapíjet jeden den šéfovu svobodu /rozuměj poslední den 39 let/ a druhý den slavit jeho kulatiny - never ever (nebo spíš za rok zas?):

Day 1st:
20.00 - 22.40, 9a: šéf, Renča a já - 7 piv, 11 tequil (poslední jsem vylil pod stůl).
23.00 - who knows, OSA: šéf, Renča, já, tři holčiny z letní školy slovanských studií, Brazilec, Portugalec, Ukrajinec, Němka a dál nevím - 2 bechery, 1 sklo ostravského vzorku od Brazilce...
Who knows - Hell, OSA + doma: toaleta v OSA baru, déšť, Renča mě táhne domů, šéf končí ve Varně...

Day 2nd:
15.00 - 06.00, S klub: 70 lidí, ubrusy, růže, šampusky, veškeré jídlo a pití zadarmo, grilování, tanec, travesti show, koncert, snaha mě vyvdat, ožralá barmanka rozbíjející sklo, šéf ve spodním prádle, dárky: tandemový seskok, akustická kytara, přilba na harley... Následky: Vůbec nevím, okno a dort v ledničce...

Working mania...
- Průvodce prváka dokončen, zalomen, vytištěn. Šest tisíc kousků luxusní knížečky (cca 400kg) rozvezeno a roznešeno po fakultách... Pdf verze brzy zde
- S klub a bourání - stále nic, fňuky fňuk..
- Zato program S klubu se dál vesele plní... výhledově menší koncerty Fourth Face, Venefica, Ruplex, The Fialky, Dukla Vozovna, možná November 2nd a Janet Robin plus Lesní zvěř... A drumíky, techno etc. taky nabobtnávají..
- Ve školství zatím nic novho, pondělí rozhodne, čí budu a čí ne (zdali student nebo pracující)

Friend & Relation ships...
Zvraty, návraty, uzavírající se kruh a ruská vodka, smíření, pokusy nanovo, poučení (?), Ruzyně, Hradec, pivko s Ráďou, oholené nohy na bytě, slzy na Letňáku, objetí, zajetí a nová pojetí starých pojmů a záležitostí... prostě srpen :)

Bořek stavitel by se divil, jak se může "pár plánovaných drobných zásahů šestikilovým kladivem do interiérů S klubu" změnit v totální zmatek a deziluzi ještě před počátkem prací stavebních. Prej ony změny doporučil sám pan architekt. Jenže bohužel nějak pominul fakt, že probourat dveře do skladu v místě, kde je na druhé straně namísto úložny dámské wc, není zrovna praktické... A tak se opět o den až dnů x práce odložily :)
Tak jsem si alespoň konečně odpočinul svým oblíbeným lebowským způsobem - celý den proležet zapadlý v gauči, obložený jídlem s aktivitou minimalizovanou na natahování se po krabičce cigaret a klikání myší. Gaučing jsem si nadělil za dokončení Průvodce prváka 08 (a že to byla drbačka). Snad se mi jej tady podaří za nějaký ten den uploadovat (pdf má zatím 25 mb, tak s tím musím cosi zrobit). Hip hip, hurá, self five a večerní pivo k tomu.

Až uslyšíte přes Pendulum v uších 48 "hi five" za večer, nutně prožijete stav podobný tripu v krabici o rozměrech metr na metr... :)

Když vám po rozchodu přijde ex-přítelkyně na nevěru, je to smutné, tragické, směšné a odsouzení hodné zároveň. Uvažujete, zdali vám to za to stálo, zdali bylo nutné odhalení (ať žije historie icq), začínáte litovat (cíl většiny utíkání) a nejraději ze všeho byste stiskli rewind na ovladači života. Jenže to nejde. Poslední zmiňovaný proces by nejraději praktikovala i ona podvedená, jenže to nejde. Zůstane u toho, že si bude nadávat do blbců, naivek a holek skákajících na špek. Bude naštvaná, znechucená, ublížená, zrazená a s postupem času a panáků bude sklouzávat k ethanolovému hrdinství, neboť to je cesta k přežití dalšího dne, večera a noci nejspolehlivější. On to bude ignorovat, protože je stejným Achillem v celovečerním snímku "Srážka s realitou XVIII." jako ona. V druhé fázi jím začne opovrhovat a on se začne bránit a rezignovat zároveň, neboť opět v nutné obraně bez důvodu je vždy odevzdanost. Chvíli si bude spílat, jenže dřív nebo později (spíše dříve) dojde na základě zkušeností minulých k zjištění, že holt s něčím občas nehnete a nezměníte to. Slova jsou spíše na škodu a škoda je prohlubována mlčením. Oba si vylejou tíživé stavy a pocity na stěnu nul a jedniček a pokusí se jít dál. Není důležité kam a jak daleko, ale podstatné je prostě jít.
Poslední roky jsem si myslel, že jsem naprosto imunní vůči morálním fackám a že jediná fyzická mě muže probrat s emocionálního sadismu... chyba lávky, ani ta hmatatelná rána nezmůže nic.

P.S.: to Ninusha: ještě si myslíš, že mám pokračovat v psaní?

Na dobu neurčitou upouštím od slintů virtuálních a jejich následného rozmazávání na monitoru. O.

Zajímalo by mě, proč všichni, až na výjimky, berou moje bloggování v poslední době za pesimistické a černé etc. :) Copak je na minulém postu černého? :) to, že se narcisisticky kochám svými výplody z dob puberty :) Ale děkuji všem za zájem mně projevený... to ne že ne.
A teď ze světa olomouckého:

- Dneska nám zase zapnuli elektriku na bytě, ať pobavím, nejak jsem zazdil inkaso a tak jsem si užil dva dny při svíčkách, se studenou vodou, tekoucí ledničkou a s touhou po nabití telefonu a notebooku :)

- Předevčírem jsem se zrypal v pysk... 7 x zelená a 7 x pivo, štace 9a - Phoenix. Ať žije mládí a staří už někam dožijem.

- Průvodce prváka bude snad v pohodě, texty se dokončují (díky Ondro, Matouši, Rady, Sašo...) a penízky už na něj v podstatě taky jsou (díky 9a, Učko, Sko, Patnáctko, Arkticu, Black Stuffe...)

- Věděli jste že šéf Black Stuffu momentálně renovuje čtyři byty nad irskou? A že se budou cca za půl roku pronajímat studentům? :)

- Věděli jste, že se do S klubu možná přesune akce s věhlasným (pro ty taneční fajnšmekry) názvem Bubbles? Jinak pro ty taneční, padl Orbith, aby uvolnil místo Toky (SK), Agent, Chris Sadler, Carrione aka Diesel Phunk, K.I.F.L.I , B.One.K., Ksandra, Carrasco, Adlet, B.UNQ!. Z koncertů pak neue: Xavi Baumaxa, Narcotic Fields, možná Skyline a možná Načeva s Pavlíčkem.

- Věděli jste, že Happy Days dopadly jako provar provarů? Viz zde

- Děcka, nechcete se mnou někdo na mini pidi fesťáček, který je srdeční záležitostí už od mých patnácti? Původně se z něj vyvinuly CofO, hm? Dolnolhotský buben bude jazda :) Ubytování zajistím

- Jo, jinak na 99% jsem od září ne-student... heh, docela paradox, předseda Unie Studentů, předseda o.s. Studenti UP, manažer Heleny...a ne-student :)

Upřímně řečeno, tohle olomoucké léto je dosti nevydařené. Po pěti letech je to poprvé, co je i pro mě Olmitz pustý, smutný a prázdný... Až na pár výjimek (rozuměj lidi, s kterými je člověk s to si povídat déle než hodinu) je to k nevydržení. Bohužel či bohudík (rozuměj jsou i světlé večery a dny) tady mám dost práce a někam odjet by nebylo dosti košér. A propos, ono přesunout se do Ostravy by asi taky nebyla výhra. Spát v jednom pokoji s mamčou - nevím, nějak na to nejsem, po 23 letech v samostatném pokoji. A hledat ztracené kamarády s utopeným telefonem by obnášelo, když už nic jiného, listování ve zlatých stránkách, kterými beztak nedisponuju.
Chci na výlet. Asi pojedu zítra do Plumlova na nějakou benefiční akci (Deep Purple Revival, Standova pubová kapela etc. - ňam ňam) se Standou. A snad i pořešíme jak s S-kem (vypadá to bledě, špatné vyhlídky mé a velké plány ODS a přebudování Ska na kongresové centrum)...budu virtuálně plakat asi...

Dnešní večer jsem mimo jiné zasvětil přemítání nad svými takzvanými rozchody a trápeními osob pohlaví opačného... a výsledek? Neschopnost být sám a závislost na sexu mi už poněkud dlouho znepříjemňují bytí. V podstatě nejsou jiné motivy pro zalétávání, úlety... a když už najdu smysluplný vztah, tohle všechno se v něm nutně odrazí a ve výsledku pobíhám a kličkuju zvráceněji než zajíc na tripu s (ne)vědomím, že tak proběhnu i kolem jiných problémů a záležitostí životních a pokud se zavčas nadechnu, uteču jim natolik, že už je ani neuvidím... Děcka, kurwa, kdo kdy řekl, že jsme děti 21. století? Že náš život bude fajn a lehkej, tatínek koupí, maminka uvaří, ale kam se hodnoty a sny vytratily, to už nikdo nepoví. Sežrat, vypít, zašukat, užít, oblíct, umřít... Tákže, vyhlašuju konkurz na výlet se vším všudy - spaní bez plánů, jízda vlakem bez cíle, nebe nad hlavou a mech pod ní (nebp nádražní lavička, případně dlažba)... Zájemci nechť se hlásí na ondrej.martinek@vkrabici.cz :)

S klub na léto zavřen. Rekonstrukce začíná za týden, tak jsem zvědav a hlavně nadržený na fyzickou práci k zbláznění. Průvodce prváka nestíhám vůbec, ale i tak jsem vyrazil (podruhé) na Rock for People... Oproti loňsku jsem neviděl skoro nic. První noc propil až do rána a poslední prokalil v druhé řadě na setu Aphroditea - ještě teď nedoslýchám. Taky jsem si pospal ve stanu (poprvé od střední), nechal se okrást o devět kil, zamiloval se do bandičky Kissmet a zopakoval si rozcházení. Takže o zážitky nebyla nouze, i když některé bych si raději odpustil. Před sebou mám celé léto, které doufám umořím v práci a prací... a snahou zase o kousek dospět. Bohužel takových snah tady bylo víc než dost, takže spíš budu hledat víru v sebe a polepšení se v oblasti mezilidských a partnerských vztahů. Za rohem pětadvacátý rok bytí a můj trotloidní přístup ke vztahům se mění jen poznenáhlu.
A co se školy týče, tak tam jsem asi zkurvil už úplně všechno. Jen nevím, jestli mi to vůbec nějak vadí. Dnešní večer bude patřit sklence vína a cigaretě na balkoně. Což je taky jeden ze starých zvyků, které bych rád oprášil. A taky jsem si slíbil, že budu mít letos dovolenou! A basta.

P.S.: Offspring jsem neviděl vůbec, Kaiser Chiefs by unudili i sebe být pod podiem, Massive Attack lahodní. Snad si spravím hudební apetit na CofO. Týden v Ostravě - neskutečné (poprvé od Vánoc).

• SO 6. 9. 666 Tour (miniturné) - metal
• PÁ 12. 9. Flegmatik (Warm Up Bubbles) – Peppelino (HU), Pavel Krejdl, Jerry, M. Scuberman, Wexter
• PÁ 19. 9. Breakz Attack vol. 2 (d´n´b)
• SO 20. 9. Metal - koncert
• NE 21. 9. zavřeno
• PO 22. 9. Zahajovací student party k začátku semestru
• ÚT 23. 9. Zahajovací student party k začátku semestru
• ST 24. 9. Welcome Party ESN UP Olomouc
• ČT 25. 9. Zahajovací student party k začátku semestru
• SO 27. 9. Blackberry Alayaschka Druhá Šance 8th Edition – hip hop & house dance
• NE 28. 9. zavřeno
• PO 29. 9. After Party Gaudeamus Igitur
• ÚT 30. 9. Student party
• ST 1. 10. Lenka Dusilová - koncert
• PO 6. 10. Týden Improvizace – doprovodný program
• ÚT 7. 10. Týden Improvizace – doprovodný program
• ST 8. 10. Student Party
• ČT 9. 10. Týden Improvizace – doprovodný program
• PÁ 10. 10. Volant, Punk Floid + guest - koncert
• PO 13. 10. NášUP II. – festival studentských aktivit
• ÚT 14. 10. NášUP II. – festival studentských aktivit
• ST 15. 10. Student party (NášUP II. – festival studentských aktivit)
• ČT 16. 10. Prague Ska Conspiracy + Tatroska - koncert
• PÁ 17. 10. Tour-Banan-Ass: Demented Retarded (CZ), Attack of Rage (SK), Corpus Luteum (SK), Carnivora - koncert
• SO 18. 10. Breakz Attack vol. 3 (d´n´b)
• ST 22. 10. Student party
• SO 25. 10. DJ Orbith + guests
• PO 27. 10. Venefica, Split Bearing, Ruplex + guest - koncert
• ST 29. 10. Student party
• ČT 30. 10. Ty Syčáci - koncert
• PÁ 31. 10. Techno a house by KIFLI (bud pá nebo so, 2 stages)
• SO 1. 11. Techno a house by KIFLI
• ST 5. 11. Student party
• ST 12. 11. Fru Fru + student party
• ČT 13. 11. Čankišou - koncert
• PÁ 14. 11. NVÚ + Houba + lokálky - koncert
• SO 15. 11. Breakz Attack vol. 4 (d´n´b)
• ST 19. 11. Student party
• ČT 20.11. UDG - koncert
• PÁ 21. 11. Pioneers of Czechoslovak Music (house, techno, elektro, d´n´b…)
• ST 26. 11. Student party
• ST 10. 12. 100° - koncert
• PÁ 12. 12. Hazydecay, Atari Teror, Rattle Bucket, Satisfucktion - koncert
• SO 14. 3. SPS (křest DVD) - koncert

Ber nebo nech být řeklo by se. Jenže každé rozhodování je rozhodováním proto, že člověk musí volit jednu ze dvou či více variant. Ta, o které je přesvědčen, že je správná se mnohdy ukáže mylnou a naopak. Nezbývá tedy než zkoušet a doufat, že to řeba tentokrát vyjde. Jenže, kde jsou hranice víry a kde zoufání?

Dneska jsem poprvé viděl zhmožděnou ruku slečny, taková ta hnědomodrozelená paže, kterou znám jen z fotek. Prý moc impulzivní přítel. Má na vybranou - zůstat s ním a vzít si ho nebo opustit....Vezme si ho.

Volby v životě mají své kouzlo. Můžeme si vybrat koho chceme, koho ne, s kým na pivo a koho poslat do háje. Můžeme si vybrat jakou zubní pastu si koupíme i zdali zradíme toho, na kom nám záleží. Vybíráme si pořád. Ne ani tak mezi černou a bílou, mei dobrem a zlem, ale mezi tím co chceme a tím, co bychom měli chtít. Dřív jsem dělal co jsem chtěl...a dnes?

nějak jsem zapomněl jak tohle vypisování se pomáhá člověku na duši, tak proč z toho zase neudělat pravidelnou grafomanskou onanii, že? Ono není jak takzjišťuju moc času, a když už, tak ne chuti, si s někým povídat o něčem jiném než jsou alkotripy, kultura, práce, škola... a přitom si to nitro žádá. Asi si najdu u řeky statnou vrbu a nechám ji postupně zeschnout pod mými nářeky :)

Btw, na podzim už jsou jistí v S-ku Hazydecay, Čankišou, zrušení Prague Ska Conspiracy, UDG, 100° nebo Lenka Dusilová... mno, uvidíme, co se dál zadaří..ale to jen na okraj a odiv :)

Do dneška jsem se těšil jak pes na kost na koncertík Hooverphonic a najednou je veškeré nadšení pryč, jen tak, bez důvodu. Děs. A tematicky mi hrají Coldplay v devítce, tsss. Se asi půjdu projet nebo zředím tonic becherem...

Budiž blog... i stalo se. Má maličkost si vyšetřila chvíli času (ne tak klidu), abych popísmenkoval prostor virtuální další snůškou kvazimouder a pseudolamentací...
Jak jsem zjistil, téměř měsíc to tady zelo prázdnotou, tfuj, styď se Ondro! A vskutku se stydím, ne však ani tak za to, že neholduju v posledních týdnech blogům, ale prostě a sprostě za sebe. Asi by to chtělo hlubšího zamyšlení, ale na to není, ne ani tak času, jako chuti, protože se děsím, k čemu všemu bych se dobral. Ale polopatě: někde někdy nějak se něco stalo špatně. Nějaký pátek to totiž bude, co jsem vnitřně očividně rezgnoval na pojmy typu sebeúcta, soudnost, víra, naděje, vůle a změna. Chovám se jako zvíře v džungli, které ví, že dozajista bude uloveno, ale právě ono vědomí ho žene dopředu šílenou rychlostí a s šílenou intenzitou. V běhu si ale neuvědomí, že už je dávno z džungle venku, daleko od lovců a přesto utíká a čím dál častěji přeskakuje skály, jejichž vzdálenost by leckomu naháněla hrůzu, nebo jej alespoň přibrzdila.
Asi se má ideální představa užívání života a jeho plodů někde zkreslila a stalo se z ní hedonistické požívání s kdysi dávno zmiňovanou nauseou ve chvílích čerpání energie na další skok. Snaha být dobrým se stala modlou křižáka, který skrz věčné válčení tupí meč a štít už dávno ztratil. Mám pocit, že něco ztrácím, ale za boha si nemůžu vzpomenout co. Natož nakolik to bylo/je potřebné. Jsem spokojený, ale za vysokou cenu. Vimli jste si někdy, koliko označení negativních vlastností začíná písmenem "s"? - sobec, srab, slaboch...

Taky jsem přišel na to, kdy umřu (jak patetické) - až najdu sebe. Jenže to se nikdá nestane, takže vás kurwa přežiju všechny :)

P.S.: kdyby člověk rozdával všechny květiny a úsměvy co by chtěl, stal by se vytlemeným zahradníkem k smíchu všem květinářům, kteří prodávají jeho růže... Mám rád lidi (bohudík) a mám rád sebe (bohužel) a staré rány ožívají až moc často a vybírají si příliš krutou daň mezi těmi, které mám rád. Takže toho šmejda z Ska zase tolik nesuďte, on to taky nedělá. Prostě mě buď tolerujte, milujte nebo nenáviďte :)

Tak nám zastřelili Helenu. Čistý průstřel první strany. Netrpěla. Jen se mohla dočkat dalších narozenin. Asi se tak trošku masochisticky těším na vnitnří rekap těch čtyř let s ní, tedy najdu-li si na něj čas. Přeji všem veselejší den, než je loučení s jedinou holkou, které jsem byl kdy věrný...

Konečně jsem se dokopal k tomu po šesti týdnech ukázat se v domovské Ostravě. Nakonec jsem v ní strávil příjemný, ODPOČINKOVÝ, víkend. Což se ukázalo jako výborná volba nejen po posledních štacích, ale především po pátku a Divadlu Archa v S klubu... no, to je na dýl. Každopádně jsem si ověřil, že mé schopnosti mají limity a holt vše nezvládnu.

Brífing jak sviňa... nestíhám, nestačím, víčka ráno zatlačím. Ne, vážně, práce tři prdele, pomalu nastupují dílčí úspěchy a těch prekérek je méně a méně. Sice mě čeká technický porod v pátek s Divadlem Archa v Sku, ale to se poddá. Zatím se psychicky připravuju na 22. 4. - 9.5. - to bude denně nějaká akce, tak abych si vypral ložní prádlo v pokoji v backstage, hehe :)
Jinak zítra a pozítří hraju, tak bude bakšiš a hlava z tequily v pejru, viva la revolución. Jo a ve středu vyjde poslední Helena, alespoň na nějakje čas. Už nejde ani tak o peníze jako o lidi, kteří nejsou... a takový hezký časopis to byl... Má milá rozmilá neplakej, život už nebude jinakej. Zejtra, co zejtra, kdožpak ví, zejtra si lehnem do krabic :)
Have a fucking nice day

K poslednímu zápisu... a k poslední větě... o posledním roce... já se vážně nehodlám zprovázet ze světa :) Prostě jen nešťastná formulace, tak ať netřeštíte :) Já tady budu kurwa dlouho jako.

Kdybych se jmenoval Kristýna, jak mi bylo souzeno v případě, že by mi chyběl po narození pindík, tak bych si nechal říkat Krissy, nosil bych černou sukni nad kolena a vysoký boty. Měl(a) bych šukézní dvojky a řasy, že zamrkat s nimi, mládenci by hledali židli. Hrála bych na klavír a kreslila portréty. Nedívala bych se lidem do duše, ale nechala je poznávat tu mou.

Jenže se jmenuju Ondra, říkaj mi Ondry, Ondí, Ondro i Ondřeji, pro jiné jsem Endeek a pro jiné namachrovanej debil s mozkem v rozkroku a egem na nástěnce. Jiní mě vidí jako maximálně hodného a vstřícného, ochotného pomoci i nepříteli. Další obdivují mou pracovitost, nasazení a celkový zápal. Druzí si klepou na čelo a pro stejnou věc mě cejchují naivním volem a spasitelem všehomíra. Najdou se i tací, kteří pomíjejí a promíjejí to zlé a vidí (jen) to dobré. Dost dobře se najdou i vypočítaví človíčkové, kteří s myšlenkou vlastního prospěchu kálejí na hlavu Ondrovi.
Jsem romantik, sangvinik, cholerik, realista odkojený pesimismem, idealista bez snů a ideálů. Jsem děvka, děvkař i pasák. Miluju přírodu a moderní architekturu. Mám rád horkou sprchu po ránu a vzrušující běhání mrazu po zádech. Bojím se výšek, nemám rád hmyz a játra, vyhledávám společnost a zároveň ji tvořím a přetvářím. Hraju si na sebevědomého macho a bojím se telefonovat. Nesnáším lež, a proto lžu. Obdivuji se krásným obrazům, ženám i hradům. Na kolena mě dostane vůně, úsměv druhé(ho) a ameriky 60.-70. let. Když jsem byl malý, zbožňoval jsem nudlovou polívku z JZD od dědy, brambory dělané v popelu a diviznový čaj. Sbíral jsem rybíz a jezdil na trh, kradl kukuřici, trhal sněženky a když byla chvíle, zajel jsem s kole doprostřed lánu polí, lehl si na strniště, koukal nahoru, kouřil eukalypty a ptal se "kdepak asi budeš za pár let?" Míval jsem kotě (než uteklo), skládal básně, pořádal večírky a s horečkou utíkal oknem do centra Ostravy za kamarády. Holky mě měly rády a já je, ač jsem se jich ukrutně bál a bojím dodnes...

Když mi bylo třináct, zaslechl jsem "hajzl, hajzl je to, v prvé řadě hajzl a pak až něco moje!"
Když mi bylo čtrnáct, kouřil jsem trávu a našel si první práci.
Když mi bylo patnáct, vytáhl jsem poprvé na otce nůž (a naposled).
Když mi bylo šestnáct, poprvé jsem měl článek v novinách a přišel o panictví.
Když mi bylo sedmnáct, psal jsem básně o život a založil Polanka Parties Company.
Když mi bylo osmnáct, zažil jsem nejúspěšnější rok z pohledu mých rodičů.
Když mi bylo devatenáct, svedl jsem angličtinářku a umřel mi druhý děda.
Ve dvaceti jsem založil Helenu v krabici a v jedenadvaceti jezdil na návštěvy do Opavy.
Když mi bylo dvacet dva, chtěl jsem zase jíst horké brambory a srkat bezový čaj, ale umřela mi druhá babička.
Třiadvacátý rok utekl nejrychleji ze všech... rozvod rodičů, stěhování a prodávání domu, rozchody a "schody", titul bakaláře, první publikace v mé režii, kalení (v hospodách), válení (se v posteli), pálení (mostů), šálení (smyslů), valení (nesmyslů), nový portál, nová US...

Jakýpak bude ten rok poslední?

Tak nová práce začíná pomalu nabírat obrátky. O růžemi lemovanou cestu zrovna nejde, úsěch střídá neúspěch, ale pořád je to lepší než primární očekávání. Inu, dlouhá cesta přede mnou. Ještě si v sobě pořešit nezvyk zodpovídat se někomu nade mnou a bude fajn :) Další rána mě čeká asi dnes - punkový koncert... snad ještě není "dead". A velké očekávání příští týden - Horkýže Slíže a zaučování nové dj´ky Veroniky.
Poslední dny jsou ve znamení jednoho rozhodnutí za druhým. A taky poznamenány posledními záchrannými pokusy Heleny...

RADKA VYHRÁLA VOLBY!!!!

dodatek:
bez ladu a skladu, v černé věži z hladu, s chutí piva sladu, nevycítíš zradu; odmysli si zdi a střechu, pošli chtění vesmíru, vypuď z hlavy hřích neplechu, postav domek z papíru; potom vezmi zápalku, zamysli se nad světem, škrtni lehce o síru, věnuj pietu obětem; tam kde hoří to co nemá, tam kde často hoří žena, tam kde les je nehořlavý, tam škrtni sirku vprostřed hlavy...

A na výklad tohohle nestačím ani já :)

Už jste někdy uvažovali, kolik toho člověk vydrží? Myslím fyzicky. Kde je hranice tatálního exhaustu a nakoliik a jak dlouho se dá překračovat. Nejhorší je, že mě to baví. Teď mě tak napadá, že jsem asi nahony (na Honovou) vzdálený realitě. Dřív jsem si utvářel mikrosvěty a dnes? Just the long kiss to goodbye... Nic, pesimismus nesvědčí nikomu, natož prostředí virtuálnímu. A jak se máte vy?

P.S. : bylo nebylo, něco se změnilo, den se ztrácí, noc se vrací, odložte karty, ukažte esa, ze země vzhůru na nebesa, bylo nebylo, všechno se změnilo, domov se ztrácí, nálada spací, kde padli andělé, zvracejí v kostele, kde hledat mám, co hledám sám, tam kde jsou otazníky, oázy, zeleň, fíky, moře je přesládlé, pohltí odpadlé.... vivat Guillaume :)

Inu, Last.fm nějako nezvládám zapínat a tak už třetí týden koukám na stejný skoroplaylist tady na blogu. Tak to napravím alespoň ručně. Tramtadadááá:

1) Klaxons - Golden Skans
2) Toxique - Two Sides
3) Peter Bjorn - Young Folks
4) Whitey - Wrap it up
5) J. Nohavica - On se oběsil

Have a nice day.
P.S.: už jste si někdy něco zaponěli ve vlaku a poslali to málem do Žiliny a všimli si toho cca 20 minut po vystoupení z vlaku? V mém případě šlo o velkou sportovní tašku s 90% mého šatníku... :)

Je to fajne a pěkne, když je člověku na duši příjemně. Ten stav po hektickém týdnu, kdy se toho víc podařilo než pokazilo a kdy jsou i vztahy s lidmi kupodivu víc než hezké. Asi už mnám v dušince jaro nebo nevím. Školu, respektive státnice odkládám o rok a vypadá to, že začnu trošku pracovat a nejen dělat charitu. Tak good luck Ondry.

P.S.: zase se mi zdají sny

Další medvědí hraní za mnou. Tentokráte si je nenechal ujít ani medvídek no. 2, starší a zkušenější kolega, bez něhož si nejenom ono muzicírování těžko představit. Lidí přišlo o krapet míň, ale na funkci ani večer jako takový to vliv nemělo. Jen ten "pseudovyhazovač", kterej vypadá, že sežral všechnu moudrost a steroidy světa, mě v závěru dožíral. A to chtěl po Kubíkovi peníze, děs běs. Zlatej bůžek Višna. Uvidíme, jak to bude vypadat příště, respektive koliko dětiček dorazí zcákaných dopoledním koledováním v rámci komerčně exponovaného svátku zmrtvýchvstání a koliko si jich prožije zmrtvýchvstání den druhý.
V poslední době se mi daří zcinkávat se taky na požádání, sice už to nehrotím jako dřív, ale ... Tak nějak mi bylo opilecky smutno v závěru medvědícho mecheche. Ono opustit ten příjemně sžíravý pocit souznění, vnitřní pohody a miniaturizace vnějšího světa do oázy zábavy, je docela těžký. Alespoň pro mě.
Nebyl by to ani medvědí večer, kdyby se zas něco nedělo a neřešilo. Dostalo se mi poplácání po zádech i příjemné kritiky, domluvil jsem burzu oblečení na kolejích, dostál slibu věnovat tanec jedné z exeditorek i přijal nabídku hrát na psychoparty. Inu, drobnosti člověka potěšující, avšak umocňující pocit duševní rezervace.
Ráno nakonec nebylo tak tragické jako probuzení jiná. I tak to ale odneslo studium, se kterým si poslední dobou lámu hlavu (doslova). Taky jsem se snad už konečně smířil s tím, že volem se člověk nestává, ale rodí a je to stav nezvratný. A tedy že volům nelze uhýbat, ale ani se snižovat do role stejného sociálního debiloida. Což nemá nic společného se stáhnutím příspěvku minulého (ten šel do pryč právě z důvodu, že bych se na to musel dívat při každým refreshi, a na to žaludek nemám). Inu, neřešme již špínu. Protože na tyhle sračky by ani pán s woolitem nestačil.

Dělání, dělání, všechny chmury rozhání... Po delší době opět uvažuju nad vomitoriem. Měl ho Caesar i Caligula a ač neuvažuju nad pasováním koně do role šéfredaktora, zvracet se mi chce. A chlastem ani jinými látkami vědomí měnícími to není.
Vážně by mě zajímalo, jak se cítil Bulgakovův Pilát, když s vědomím pravdy člověka, kterého na kříž posílal, potlačil vše lidské a pomyslně ukázal palcem dolů. Nevinnost má tolik aspektů, že se často ztrácí její význam ve výkladu pojmu samotného. Často se tak vina mění v ublíženost a nevinnost v kosti drtící vinu, aniž by si toho kdokoli všiml. Ví to jen viníci a oběti a těm je dáno manipulovat s pojmy i jejich výklady. Sobectví tak získává pro publikum rozměr obětování se, útěk se stává zradou a podkopnutí vlastní židličky pod lněnou oprátkou odvahou. Ve skutečnosti je však všechno jinak a v hlavě znějí slova jasně a zřetelně. Beware of the Traitor.

Tohle jsem si napsal kdysi dávno a zřejmě to nejlépe vystihuje mou momentální náladu...

Nedělat nic v neděli je hřích. Navíc, když má člověk po týdnech naprosto chladnou hlavu a je plus minus odpočatý. Sice je za dveřmi nový semestr se svou kanonádou zkoušek, docházek, bakalářek a podobně, ale s tím už holt musí každý počítat. Venku je hrozivě chladno a mně se ne a ne chtít cupitat na vlak do Olomouce. Zítra mě čeká veselý večer po všech směrech, hlavně pak v tom redakčním. Už vidím, jak se všichni domluvíme, obviníme, odpustíme, přejdeme a pojedeme dál. Kéž by to bylo alespoň tak. Zrovna jsem dopsal výroční zprávu sdružení a na chvíli se mě zmocnil hezký pocit, když tak rekapituluju, co všechno jsme zvládli a co se podařilo. Vůbec si ale nejsem jistý s tím, že za rok touhle dobou jí budu psát opět já. Už jsem na to prostě starej, vyždímanej, vyhaslej a opožděnej. Amen.

Serou mě lidi, kteří neumí dodržet slib a slovo
Serou mě lidi, kteří neumí poslouchat
Serou mě lidi nepřístupní debatě, konstruktivní kritice
Serou mě lidi bez invence a chuti se učit novému
Serou mě lidi, kteří si nedohlédnou dál než na špičku nosu
Serou mě lidi, kteří "myslí" A a dělají B
Serou mě lidi, kteří se nedokáží učit ze svých chyb nebo chyb druhých
Serou mě lidi rozmazlení, blbci a uvzatí idioti
Serou mě lidi brojící proti logice světaznalostí nebo malostí
Serou mě lidi vyhýbající se odpovědnosti a ještě víc ti, kteří ji ani neznají
Serou mě lidi nerespektující základní hodnoty jako čestnost a spravedlnost
Serou mě lidi líní
Serou mě lidi odpovídající na otázku otázkou
Serou mě lidi zahledění do sebe
Serou mě lidi s přístupem k životu i práci pod heslem "ono bylo nějak a nějak bude"
Serou mě lidi přidělávající, minimálně zbytečnou, práci jiným
Serou mě lidi neumějící jít ke kompromisu, natož se o něj vůec snažit
Serou mě lidi prázdí a nezodpovědní

Momentálně mě serou: Martin Višňa, Jana Moravcová, Jan Kulig, Jiří Kalát, Jan Pruška, Kateřina Šimková, Aleš Martínek, Ondřej Martínek, Jakub Durr, výrobci Adobe InDesignu a Helena v krabici.

Hezký den všem. I těm, kteří mi leží v žaludku a v hlavě. Bohužel pro mě.

Doby, kdy člověk neustával popíjení v kruhu přátel a známých jsou dávno v nenavrátnu. Neříkám, že intimní rozhovor s bílou mísou nebo na(z)vracení ke kořenům parkových stromů nemá něco do sebe, ale s přibývajícími léty ono okouzlení bledne víc a častěji než tvář pod tíhou opilosti. Nevolnosti jsou však součástí života i nadále. Sice nejsou provázeny nebo následovány vomitem, ale o to zákeřnější a nebezpečnější jsou. Člověku je zle ze sebe a z jiných, jen zvracení získává spíše verbální formu. Zvrací se ironie, narážky, přetvářka etc. V bahně všedního dne se válí příspěvky na blogu, v médiích i repliky icq. A čím více chce člověk vybřednout z toho marasmu, tím ulepenější má podrážky a zapadá do něj až po kolena.
Nejhorší je, že čím víc je člověku zle z jiných lidí, tak tím více je zle mně. Neboť se snažím vysvětlit si cizí chyby jako své. Říkejme tomu vztahovačnost či uvzatost, ale jinak to bohužel (bohudík) nejde. Spasitel světa drží na jednom rameni svůj kříž a druhou staví padající šachové figury. Nedělá rozdíl mezi černými a bílými polemi, ani mezi pěšákem a králem. Jenže zak trochu zapomíná, že do šachu se dostává on sám.

Dělat revoluci v časopise je sice hezké, ale když už se do toho člověk pustí, tak najednou neví, kde mu hlava stojí a tak by si nejraději zalezl do krabice za Helenou. Od včerejška mi došly dva tři návrhy na nové logo Heleny v krabici a zatím jsem z toho takové zmatené...


Tak aspoň něco k poslechu: Pretendo, La Grande Sophie a Architecture in Helsinki....

Ráno k pomilování. Veškeré odjezdy ze Svinova 70 - 270 minut zpoždění. Prý vítr, který jsem měl následně taky, když jsem myslel, že nestihnu toužené. Naštěstí se zadařilo (jel jsem v devět ICčkem, které mělo odjezd v šest - a pak že se nedá cestovat časem). Večerní siesta v Devítce je dost možná předzvěstí Patnáctky, ale chuť mám na trojku s dvojkou v žíle. Mno, ale zpět do reality. Zjistil jsem, že sázím poměrně dost na jednu kartu (tentokrát myslím práci), takže jsem móóóc zvědavý, jak se s tím poperu. Holt to vypadá, že tenhle půlrok bude chtě nechtě zlomovým - poslední šance Heleně a její cesta ke komercializaci, další projekty, konec ve škole, začátek se školou novou, lektořina, hraní, ženy, víno, zpěv... Inu, komu není rady, tomu není pomoci. Každopádně hudební tip víkendu "Le Tigre" - výborná věcička, feministický post punk jedna báseň.

Dnové moji, plynete jak obláčky po nebi, prostě a bezstarostně, avšak vždy do doby než narazíte na mrak STAG. Inu, ač technický analfabet, poznám, když je něco na hovno. A systém studijní agendy na naší alma mater jím bezesporu je. Ech, škoda mluvit i připojovat se na net. Ještěže se mi dnes vrátil pan HP 6110 ze servisu. Slibuju, že už na něj budu hodný. A jestli ne, doprovodím jej na cestě do křemíkového nebe. Přeji dobrou noc, ráno i poledne všem. Zítra mi držte palce u holiče, na obecním úřadě a v bance - horší kombinace snad není. I když, ano, zubař, ten tomu chybí... Už aby si člověk někde zapařil jaksepatří. A proto i dnešní Tip dne

První vlaštovka jaro nedělá a očividně ani jaro nedělá vlaštovky, protože ty ač ještě obletují zelené pahorky africké, jaro propuká v plné síle. V jednu nestřeženou chvíli mě stoupající rtuť vytrhla z letargie natolik, že jsem si zvládl koupit mlíko do kafe. Aby toho nebylo málo uspořádal jsem si privátní bakchálie a slupl jahody se šlehačkou, rybu, pivo a smažák vyvedený v dětském menu k večeři. Asi začnu uvažovat o vlastním vomitoriu. Ne ani tak kvůli gatronomickým orgiím jako kvůli lisované placce Gábiny Partyšové, která se na mě vyřítila po ránu ze schránky spolu s dopisem, že na Andělech by si zasloužila pozornost a tak nechť pro ni hlasujeme. Inu, zapomněl jsem, že jsem bydlel s hlasujícím Akademie populární hudby. I když nevím, co je na Gábě populárního. Raději si jdu udělat to kafe.

Má milá rozmilá neplakej, život už nebude jinakej. Co zejtra, kdožpak ví, zejtra.... Taky máte někdy pocit, že jen řešíte a řešíte a když už neco vyřešíte, tak jsou to věci, které neřešíte vy, ale ostatní a sobě tak v důsledku zrovna nepomáháte? A ještě s tím prudíte snad všechny v dosahu? Ještě že je zkouškového a těch lidiček k dispozici není víc.
Už se těším do hor jak babka na důchod. Budu hledat úlevu v oblevě a disputovat o chtění a nechtění. Nu což, alespoň že rána nejsou stejně šedivá. A zesvětlí ještě víc až si koupím to mlíko.

Hulit jsem přestal v sedmnácti a od té doby po konopné změně vědomí vskutku neprahnu. Jenže zrovna teď se cítím obalen opiovým nevědomím s vědomím momentálního vnitřního klidu. Asi se vrhnu na zen buddhismus. Možná bych se pak ubránil pivům poslaným mi na stůl od baru. Ne, že bych odmítal mok kvasný, ale pokud vám jej pošle blonďák Rosťa s rozhalenou košilí, chtě nechtě vás pozvolna pohltí pocit panice ne nepodobný. Naštěstí zůstalo jen u piva a já mohl po návratu domů koukat na Medvídka... tedy jeho polovinu, z té druhé se stal očistec a skok z výškové budovy do jezera plného měkkého peří... Ráno jsem neměl zase mlíko do kafe. Asi stárnu.

Rychlokurz o tom, který film je lepší na focení a proč se nedají fotit lidé, kteří se škaredě dívají nad šálkem kávy byla inspirativní. Dá-li se mluvit o inspiraci v tom rozkošném rozpoložení jímž oplývám. Druhé randez vous nad šálkem piva přinesla také své ovoce. Už dlouho jsem si tak jadrně nezanadával na univerzitní poměry z některým z jejích zaměstnanců. Ale pst, je to tajné... Večer mě čeká smlouvání podmínek pro medvědí show v Patnáctce. Takže mi bude zase asi špatně po ránu. Musím koupit mlíko do kafe...

Zapomenout se večer s kamarády patří ke koloritu studia, hůře je pak na tom ale orientace po ránu v koupelně i na papíře testu. Rozhodl jsem se, že hrábnu do minusu na účtu a vypadu odtud dokud to jde. Jen na týden, ale i to je představa blažená k zbláznění. Což narážím na to, zdali zcvokatět ještě víc jde. Uklidňuje mě jen to, že jsem "jen člověk". Teda slyšel jsem to včera, někde mezi malou a velkou vodkou...